Samoëns
20.07.2015

Na EWS do Samoëns jsem prostě chtěl! Francouský formát endura se mi zamlouvá a kopce pod Mont Blancem zaručovaly kvalitu. Kopce velký, prudký, nekompromistní. Traily dlouhý, pekelný a jen jedna tréninková jízda pro každého, to byl program pro oba víkendové závodní dny. Vlastně ještě v pátek jsme měli možnost si projít erzetu číslo 3, pěšky! Jo pěšky, trénink na kole nebyl dovolen.

Přéma zůstal po Megavalanche ve Francii celý týden, takže jsem ho jen vyzvedl v hodně divný vesnici a mohli jsme se připravovat na závod.

V Sobotu ráno trénink první erzety, což znamenalo daný čas startu tréninku a 10-ti vteřinové rozestupy jezdců na trailu. Erzeta příšerně přísná, pure DH s brutální šlapací sekcí upřostřed. Čas erzety kolem 16ti minut. No nic po tréninku bouřka jako k…, takže závod zastaven a po hodince jdem na to znova. Bahno tedy zaručeno. V závodě už byl rozestup mezi jezdci 15 vteřin, pecka. Takže, předjíždím taliána přede mnou, dojedu k prvnímu výšlapu, vylítnu ho abych spadnul před druhým výšlapem na kluzké lávce, kde chybělo pletivo! Žabožrouti! Když se asi 20 sekund machám v bahně řve na mě ital ať uhnu. “Asi jak ty vole” si řikám. No nic, nasedám na kolo, ale zlomenej a prošitej se pokouším vyběhnout brdek, abych tam gumovej nasedl na kolo a jel dalších 8 minut na autopilota DH do cíle. Jo první erzeta byla průser.

S chutí jdu na trénink dvojky. Dvojka se měla jet 2x, ale jelikož bouřka stopla závod, organizátoři se rozhodli, že jí pojedem jen jednou. Tímto bych chtěl poděkovat pánubohu, jelikož bych to regulérně nedal, fakt ne. Dvojka měla asi “jen” 11 minut brutálním korytem s DH úseky jaký sem neviděl ani…, vlastně jaký sem nikde neviděl. No nic 3,2,1 letím závodní jízdu, když už mám taliána na dohled, bourám hrudníkem do pařezu, ale cajk letím dál. Pak mě srazil ven z trati jeden switchback, mrcha. Trochu jsem se kutálel, ale letím dál, pak už jedno "uklouznutí" a cíl. Další průser za mnou.

Výhoda v Samoëns bylo depo, teda kdo měl tým a mechoše, mohl po každé jízdě kolo repasovat. Takže můj bike byl ve Specialized pravidelně. Přezouvání gum, výměna tlumičů, řetezu, hazky byla rutina.

Na třetí erzetu už zase ve 35C vedru jedem pěkně po svých. To je ta erzeta bez tréninku. 3,2,1 letím, celkem bez chyb, teda nešel jsem k zemi a hned z toho byl 22 flek v cíli. První den za mnou. Utahaný balíme do hotelu, já vrážím kolo mechošům, at’ je do rána jako nový.

Na druhý den jsou naplánovaný dvě erzety. Ráno v gondole s Přémou vypadáme, jak kdbyby náš žvejkala celou noc v hubě kráva. Takže jedna tréninková jízda a hned závod. Lanovka nás vyvezla asi do 2200m. Už když jsme jeli nahoru si řikám, že je to nějaký prudký, a sakra zase bylo. Trail měl opět kolem 11minut a těžší a rozbitější věc jsem na kole asi nejel. V půlce tréninku se modlím at’ už je konec. No nic 3,2,1 start a letím celkem závodní jízdu v pohodě, až jsem překvapenej a v tom narážím pedálem o šutr a ouha nemůžu nacvaknout. Paráda, půlku trailu jedu vykopnutej. Nasr… v cíli opravuju pedál a celou cestu na poslední erzetu nadávám na pana Shimano. Poslední transfer je taky fajn, tlačí se asi půl hod’ky do kopce. Nahoře žďímu dres.  Poslední erzeta je "napohodu", 7 minut tvrdýho, prašnýho a ku… rychlýho DH. 3,2,1 no nic letím, předjíždím anglána přede mnou a celkem držím. Jedna chybka byla, klasicky na tom nejblbějším místě, ale čas celkem oka, zas takovej průser to nebyl. Je to za mnou.

EWS v Samoëns bylo drsný, ale ku… dobrý.  Špička letí neskutečně, top 3ka má na kontě 14 titulů MS v DH, to je prostě fakt. Pádu bylo až moc, ale zkušenost k nezaplacení. Vím kde zamakat, až se to rozleží, budu chtít zpět.